Příprava na sloučení dvou výrobních částí firmy trvala celé měsíce. Část technických opatření řešících zastavení činnosti lomu Družba bude probíhat i v roce 2012.
František Kastl, ředitel divize Těžba Sokolovské uhelné
Na konci prosince uplyne rok od zahájení činnost nové divize Sokolovské uhelné s názvem Těžba. Ta spojila do jednoho organizačního celku dosud samostatně existující těžební části Družba v Novém Sedle a Jiří ve Vintířově. Věc, která na první pohled vypadá jako pouhá administrativní záležitost, byla ve skutečnosti jednou z nejnáročnějších reorganizací firmy v posledních letech. Její průběh i výsledky přibližuje náš dnešní rozhovor s ředitelem této divize Františkem Kastlem.
Nová divize začala oficiálně fungovat od ledna 2011. Lze nějak stručně popsat, co tomu předcházelo?
"Stručně asi ne. Těch konkrétních věcí by bylo strašně moc. Od sloučení přípravy výroby a vytvoření společného projektplánu, přes využití stávajícího zařízení až k likvidaci nevyužitelného. Mraky protokolů, revizí,... Myslím, že jen seznam jednotlivých technických opatření by vydal na slušnou knihu.
Přípravy začaly už v roce 2010, kdy bylo jasné, že dojde k ukončení těžby na Družbě. Asi nejsnazší to bylo ve vztahu ke zpracovatelské části, protože z hlediska jejího zauhlování to nic zásadně jiného nepřineslo.
Složitější byla situace na těžební části, kde jsme v první řadě jsme museli připravit sloučení řízení obou divizí. Jeden úsek hlavního inženýra, jeden hlavní ekonom, jeden hlavní mechanik, jeden hlavní geolog... Nešlo ani tak o přestěhování lidí. Hlavně to znamenalo hlavně přenos sítí a řídících systémů, které musely až do poslední chvíle být v provozu a následně se přepojit na sítě nové.
Do toho se postupně připravoval transfer lidí z uzavírané Družby, kde jich pracovala víc než tisícovka. Nakonec se nám, až na pár výjimek, pro všechny podařilo najít uplatnění ve stejných profesích v jiných divizích Sokolovské uhelné. Jenže nejde jen o to přestěhovat lidi, ale také všechno, co k nim patří. Od nářadí přes techniku, nábytek, až po papíry. Třeba jen přestěhování dokumentace z Družby do podnikového archivu na bývalém Přátelství trvalo více než dva týdny."
V případě techniky v samotných lomech to asi bylo ještě o něco složitější. Nebo ne?
"Spíš to bylo v jiném měřítku. Jinak se stěhuje kancelářský stůl, a jinak třeba o dost větší bagr. Odstavení technologie v lomu Družba bylo plánované po jednotlivých krocích k 31. 8. 2011, ale už dlouho předtím jsme i tady začínali od personálních věcí. Byli vytipováni jednotliví lidé, kteří většinou šli na stejné profese na bývalou divizi Jiří. Což bylo v případě těžební části lomu Družba 152 lidí, z toho jen šest muselo mimo svou profesi. A následně ti, kteří odchází v závěru roku do důchodu, zůstali právě na zajištění transportu technologie na montážní místo Marie. Tam jsme převezli dva velkostroje K800, tři kusy KU300, pět pasových vozů, tři poháněcí stanice a dva zakladače. Což rozhodně není žádné malé množství. Dál je v programu roku 2012 likvidace jedné nakládací stanice, několika pásových dopravníků a kladivového drtiče. Druhá linka zatím zůstává v provozu kvůli výskytu uhlí ve skrývkových řezech, kde je na příští rok plánovaná těžba asi 350 tis tun uhlí."
Týká se likvidace a přesuny jen velkostrojů nebo i menší techniky a dopravních cest?
"Samozřejmě všeho. Například o 38 kusů jsme snížili počet pomocné mechanizace v lomu, jako jsou dozery a rýpadla. Vyřadilo se sedm z celkových 29 lokomotiv a úměrně se snížily i počty nákladních a osobních automobilů. Na to pak v průběhu letošního roku navazovala postupná demontáž kolejí a demontáž pohyblivých pásových dopravníků, která je v současné době před dokončením."
To, co vypočítáváte, je obrovské množství techniky. Jaký bude její další osud?
"Na konci listopadu proběhlo jednání za účasti výrobního ředitele Sokolovské uhelné a hlavního mechanika , kde byly předloženy návrhy, jak naložit s veškerou mechanizací, která ukončila provoz. Do konce roku se pak rozhodne o jejím dalším osudu. Pokud jde o velkostroje typu KU300, dva kusy s největší pravděpodobností zůstanou pro potřeby firmy a jeden nabídneme k odprodeji. Necháme si stroje typu PVZ, protože ty byly v minulých pěti letech generálkovány a mají modernější systém řízení než pásové vozy na divizi Jiří, které by měly postupně, podle ročních revizí, nahradit. A poháněcí stanice budou využity k prodloužení pásových dopravníků především v jižní části lomu Jiří, popřípadě k vyuhlování a prodlužování pásových dopravníků pod stávající linkou C. Zbytek techniky zřejmě nabídneme k odprodeji, bude využit na náhradní díly nebo, v krajním případě, skončí ve šrotu."
Zmínil jste lom Jiří. Dotknulo se slučování divizí nějak i jeho provozu?
"Tak pokud pomineme situaci kolem vnitřní výsypky lomu Jiří, tak se to v první řadě odrazilo na systému řízení, o kterém jsem už mluvil. Ale samozřejmě to má vliv i z hlediska technických opatření v rámci samotné těžby. Jako jeden z prvních kroků jsme velkostroj KU321 po vyjetí z generální opravy již nenasadili do lomu Družba, kam byl původně určen, ale rovnou do severních svahů lomu Jiří na těžbu vysokosirných pozic. Pak následně došlo k prodloužení pásových linek do jižní části lomu Jiří, cirka o 2,5 km, a přesunutí dvou velkostrojů z hlavní porubní fronty Jiří do prostoru jižní části lomu, abychom zvýšili prostor pro těžbu uhlí s nižším obsahem síry a jeho míchání s uhlím z vysokosirných pozic."
Tyto kroky již přímo souvisí s plánovaným otočením těžby lomu Jiří a následným odtěžením Družby z druhé strany?
"Ty co jsem zmiňoval, ještě přímo ne. Pro přípravu těžby Družby z druhé strany probíhá, a do roku 2015 až 2016 bude probíhat, těžba takzvaného horizontu 416. To je ten horizont, na kterém by měly být postaveny pásové dopravníky a které by měly převzít úkol odtěžení Družby ze západní strany. V současnosti pro vytvoření tohoto horizontu těží dva stroje KU300 a dvě lopatová rýpadla E25. To je z toho důvodu, že se zde těží pařezy, kameny a další věci, které není možné dobývat kolesovým rýpadlem."
Muselo se kvůli této změně nějak zasahovat do již existujících plánů otvírky a dobývání?
"Naštěstí ne. Tento plán je vytvořený až do doby vyuhlení ložiska a hranice dobývacího prostoru jsou vytvořené. Otočení u Družby, pokud jde o limity, neznamená žádný posun, hranicí i nadále zůstává silnice Poříčí - Nové Sedlo. V této oblasti se již žádné uhlí nevyskytuje a začíná zde již skalní masiv."
Takže je již Družba kompletně vyklizena a do budoucího otočení těžby lomu Jiří zde nezůstane žádná technika?
"Částečně ano. Bude zde probíhat těžba skrývky a výše zmíněná těžba uhlí ze skrývkových řezů. I nadále zde bude probíhat čerpání důlních a povrchových vod a sypání na vnitřní výsypce na horizont 300 metrů nad mořem. Pouze řízení čerpacích stanic bude v roce 2012 převedeno pod Báňskou přípravu na Jiřím. Pokud jde o samotný lom, tam již nebude žádná technika potřebná, veškeré nezbytné úpravy jsou již hotové. Hlavní porubní fronta je dotvořena do formy konečných svahů, kde je úklon výrazně nižší, aby byla zajištěna stabilita. A v této podobě by mělo vše vydržet až do doby, než dojde k dotěžení Družby."
A samotný areál závodu lomu Družba?
"V listopadu byl zrušen dispečink na Družbě a řeší se, co bude s jednotlivými objekty. Je tady například možnost napojení na průmyslovou zónu Nové Sedlo. Pokud jde o budovu dílen, kde se prováděly GO lokomotiv, ta je už k dispozici. Během půl roku se přestěhuje i Skrývka ze současných budov a ty bude také možno využít v rámci této zóny. Je jen otázka, zda to bude v režii SU nebo v kooperaci s městem Nové Sedlo. Jedinou výjimku bude tvořit jedna nakládací stanice a dispečink lomu, ze kterého jsou ovládané pásové dopravníky. U bývalého vedení divize už je jeden objekt pronajat, u zbývajících se jedná o dalším využití."
I když tedy ještě některá opatření stále probíhají, dá se nějak zbilancovat celý ten rok přesunů, změn a stěhování?
"Bylo to hodně náročné. A ještě nejsme definitivně u konce. Ale dá se říci, že se nám podařilo všechny potřebné technické změny zvládnout aniž by to nějak ohrozilo výrobu. Dnes tak máme plně funkční divizi Těžba, která zajišťuje těžbu v obou lomech, a realizuje postupně plánované snižování počtu zaměstnanců. Přirozenými odchody se nám k 30.11. podařilo snížit počet zaměstnanců z původních dvou tisíc, vedených na Jiřím i Družbě, na 1787 míst. Přesuny technologií probíhají dle původních plánů, těžba jede, takže asi se ty měsíce příprav skutečně vyplatily."
