V rámci letošních odstávek se poprvé opravovaly hned dvě turbíny paroplynové elektrárny nejednou. Zpracovatelská část Sokolovské uhelné letos oslavila 55 let od svého vzniku
Změna leteckých bezpečnostních předpisů se "podepsala" i na Vřesovském komínu.
Dominanta zpracovatelské části Sokolovské uhelné změnila vzhled. Nejvyšší komín v Karlovarském kraji, který se tyčí až do dvou set metrů vedle tamní teplárny, totiž prošel zásadní opravou. Ta vyvrcholila v rámci letošních odstávek realizací nového leteckého ochranného značení a končí v těchto dnech.
"Po mnoha desetiletích se tak změnila jeho barva z červené na oranžovou. Důvodem jsou nové bezpečnostní předpisy v oblasti letecké dopravy," říká Pavel Homola, ředitel divize Zpracování Sokolovské uhelné. Po kompletní opravě za 26 milionů korun by nyní měl komín v bezvadném technickém stavu vydržet až do konce životnosti zpracovatelské části Vřesová, tedy minimálně několik dalších desítek let.
Vřesovská teplárna a její komín přitom patří doslova k symbolům průmyslového rozvoje Karlovarského kraje a komfortu pro obyvatele jeho měst. Teplo odtud totiž celá desetiletí vytápí desítky tisíc domácností v Karlových Varech, Chodově, Novém Sedle nebo Nejdku. Zatímco ale teplárna nadále slouží svému původnímu účelu, komín svému poslání z dob výstavby slouží už jen částečně.
"Sokolovská uhelná v uplynulých dvaceti letech totiž výrazně investovala do ekologických opatření. Mezi ně patřila i výstavba a následná intenzifikace odsiřovací jednotky nebo denitrifikace kotlů, přes které dnes prochází veškeré spaliny z elektrárny. Zcela nový je i loni dokončený systém řízení spalování na všech kotlích teplárny. Díky tomu teplárna splňuje veškeré emisní limity a do ovzduší tak dnes z komínu odsiřovací jednotky neodchází spaliny tak jako před půl stoletím z komínu teplárenského, ale víceméně jen vodní pára," vysvětluje Homola. Teplárenský komín slouží jednak jako záložní v případě havárie odsiřovací jednotky tak pro potřeby ekologického provozu likvidace chudých expanzních plynů a zároveň jako nosná konstrukce pro umístění radiokomunikační techniky.
Práce na dvousetmetrovém obru trvala celkem tři roky a její úplné ukončení je plánováno na listopad 2015. Na opravy tělesa, které má u paty průměr 15 metrů a na vrcholu 7,2 metru, se musely používat speciální materiály, které mají odolnost i v extrémních klimatických podmínkách, jaké v dvousetmetrové výšce panují.
"Tyto speciální materiály jsou dokonce rozlišené podle výšky, ve které se používají," říká ředitel divize Zpracování s tím, že v nejvyšších patrech komínu musí sanační materiály i barvy odolávat například velkým výkyvům teplot, nebo mnohem silnějšímu větru než v nižších polohách. "Postupně jsme od roku 2013 museli opravit vnitřní pouzdro komína o celkové ploše 6000 m2 a injektovat trhliny. Zároveň byla ošetřena obnažená ocelová výplň komínu a nyní se kompletně sanuje vnější povrch, včetně aplikace nových ochranných nátěrů. Ty se musí kompletně provádět ručně. Jejich souhrnná plocha je téměř 6 600 metrů čtverečních a na nátěr se spotřebovalo cca 6000 kg barvy."
Oprava komínového tělesa ale není jedinou významnou akcí, která byla součástí letošních odstávek zpracovatelské části Sokolovské uhelné ve Vřesové. "Svým způsobem výjimečné byly i práce na paroplynové elektrárně, kde jsme poprvé dělali opravy dvou plynových turbín najednou. Dříve na sebe jejich opravy plynule navazovaly, ale letos jsme chtěli vyzkoušet nový model údržby. Osvědčilo se to jako progresivní řešení, které nám umožnilo zkrátit odstávku o celé dva týdny. Takže s tímto postupem počítáme i do budoucnosti," dodává Homola.
Zpracovatelská část Sokolovské uhelné ve Vřesové oslavila letos 55 let od svého vzniku. Její předchůdce, národní podnik Sokolovský revír, Kombinát pro využití hnědého uhlí Vřesová, byl zřízen výnosem ministra paliv v roce 1960. Hlavním impulsem k jeho vybudování byla především snaha co nejefektivněji využít zásoby hnědého uhlí, na kterém bylo tehdejší Československo energeticky závislé. Více o historii zpracovatelské části najdete zde
Komín Vřesová
