Zhruba polovina bývalé briketárny bude sloužit výrobě hnědouhelného multiprachu. Sokolovská uhelná zároveň jedná o odprodeji technologií pro briketování. Zájemců je několik.

Poslední kapitoly dějin briketování hnědého uhlí v České republice se v těchto dnech píší ve Vřesové. Finišuje zde totiž přestavba jedné poloviny odstavené briketárny na výrobu hnědouhelného multiprachu. Druhá část briketovacích linek od října loňského roku stojí a čeká na rozhodnutí o svém dalším osudu.

"Obnova výroby briket nepřichází v úvahu jak z ekonomických důvodů, tak kvůli nedostatku vhodného briketovatelného uhlí. Takže možnosti jsou v podstatě jen dvě. Buď odprodej části technologie, nebo její postupná likvidace," říká k dalšímu osudu zbývající části briketárny Vladimír Král, hlavní mechanik divize Zpracování společnosti Sokolovská uhelná.

Podle Krále ale případný převoz techniky nebude ničím jednoduchým. Jeden briketovací lis totiž váží až 170 tun, a už jen jeho demontáž je velmi náročná. "Nicméně máme několik zájemců, kteří brikety produkují a o odkoupení naší technologie by stáli. Většinou jde o zahraniční společnosti, které podobné provozy již provozují," konstatuje vedoucí sekce.

O tom, že případná demontáž a převoz bude poměrně tvrdým oříškem, a to jak z hlediska technického, tak logistiky, svědčí ostatně demontáž technologií po loňském zastavení výroby briket. Když muselo kvůli přípravě prostoru pro výrobu multiprachu dojít na demontáž sedmi lisů včetně příslušenství, bylo nutné vyřešit celou řadu problémů A zdaleka nešlo jen o samotné briketovací lisy.

"Třeba jen samotné vany lisů mají 27 tun, zatímco jeřáb v hale disponuje ani ne poloviční nosností," popisuje situaci Král. Zabetonované vany tak bylo nutné rozřezat nejprve na tři části, a teprve následně je bylo možné po kusech vyvážet ven.

Souběžně bylo nutné, kvůli zajištění dostatečných prostor pro manipulaci s demontovanou technologií i kvůli následným stavebním úpravám budovy, demontovat také briketovací žlaby které od lisů vedou na chladicí pas. "A protože každý lis měl čtyři výstupy, obnášelo to demontáž hned osmadvaceti žlabů najednou," říká vedoucí sekce.

Následně budova jedné poloviny bývalé briketárny prošla komplexní rekonstrukcí, která zahrnovala jak úpravy základů nebo podlah, tak ocelových konstrukcí, nebo kompletní rozvody sítí. V ní bylo instalováno celkem osm vibračních mlýnů Palla 65UN, které navazují na bývalé briketárenské sušáky, a slouží k produkci multiprachu.

"U druhé poloviny se vše bude odvíjet od toho, jestli se původní technologii podaří prodat, nebo bude nutné zajistit její demontáž," dodává Král s tím, že v současné době není žádný tlak na uvolnění budov kvůli jiným technologiím. "Takže máme dost času na hledání nejvhodnějšího řešení."

Briketárna ve Vřesové je posledním provozem svého druhu v České republice. Vůbec první výroba briket u nás zahájila provoz v roce 1877, poslední otevřený provoz byl pak v roce 1966 ten ve Vřesové. Zdejší briketárna, vybavená východoněmeckou technologií, ročně vyprodukovala v rozmezí 500 až 700 tisíc tun briket, ale v posledních letech poptávka po briketách výrazně klesala, stejně jako množství vhodného uhlí v lomech na Sokolovsku. I proto se její provoz k prvnímu říjnu 2010 definitivně zastavil.

V příloze galerie fotografií historické technologie briketování, a snímky přestavby části briketárny na přelomu roku 2010 a 2011

Briketárna