Trh s uhlím i elektřinou poznamenalo zdanění emisních povolenek i vleklá ekonomická krize, říká nový člen představenstva Sokolovské uhelné. Cílem je přesto zůstat v černých číslech

Jedním z členů nového představenstva Sokolovské uhelné je také Zbyšek Klapka. Dosavadní vedoucí podnikové sekce Účetnictví a člen dozorčí rady má nově v představenstvu na starosti vedení celého ekonomického úseku společnosti. A jak tento absolvent ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě přiznává, nebude to úkol jednoduchý. Na společnost totiž negativně působí situace na trhu s elektrickou energií a nově zaváděná povinnost nakupovat emisní povolenky.

SU: Liší se v tomto ohledu pozice Sokolovské uhelné proti jiným firmám? Klapka: "Czech Coal ani Severočeské doly nemají své vlastní elektrárny, takže je netrápí otázka emisních povolenek a propad cen elektrické energie. Obecné dopady probíhající hospodářské krize se ale samozřejmě týkají všech."

SU: Jak se s touto situací tedy společnost po ekonomické stránce vyrovnává?

Klapka: "Snažíme se hledat úspory v nákladové oblasti a maximálně využívat svých vlastních kapacit, včetně kapacit našich dceřiných společností. U vstupů cíleně tlačíme na dosažení co nejnižší ceny při zachování kvality. A tlak na úspory platí také u samotné spotřeby těchto vstupů. Strategií také je dělat vlastními silami nebo prostřednictvím firem ze skupiny Sokolovské uhelné činnosti, které si můžeme a umíme udělat sami, abychom dali práci našim lidem. SUAS - stavební pro nás tedy zajišťuje stavební činnost, Sokorest stravování a Golf Sokolov zemědělskou a rekultivační činnost, nevylučujeme do budoucna realizaci dalších činností.

SU: Lze vůbec tak zásadní vnější vlivy kompenzovat pouze za pomoci vnitřních úspor?

Klapka: " Jinak to vlastně ani teď nejde. Jestliže nemůžete zvýšit výnosy, tak musíte, často radikálně, těmto výnosům přizpůsobit náklady. A to nejen krátkodobě, protože nejde jen o současný stav. Musíte celou společnost nastavit na úsporný režim, aby se byla schopna dlouhodobě vyrovnat s podmínkami, které nás čekají. Je to jedna ze součástí nezbytných dlouhodobých opatření, které realizujeme. Musíme zvládnout několikaletý propad v cenách elektřiny, o kterém nevíme, jak dlouho bude trvat a současně se připravit na dramatické zpoplatnění emisních povolenek, přičemž nelze vyloučit další legislativní změny a negativní podmínky v našem byznysu. Je nutné vybilancovat hospodaření společnosti, a to na nákladové i výnosové straně tak, aby Sokolovská uhelná měla dostatek prostředků na svůj dlouhodobý provoz. Není to přitom nijak jednoduché. Pro příklad uvedu, že v důsledku skluzu zeminy na vnitřní výsypce lomu Jiří v roce 2009 jsme byli nuceni ukončit těžbu na lomu Družba, takže objem prodeje uhlí byl významně redukován s dopadem do tržeb uhlí. V oblasti prodeje elektřiny jsme vlivem poklesu cen při porovnání roku 2011 s rokem 2009 dosáhli ročních tržeb téměř o miliardu Kč nižších, přičemž jsme ale prodali o více než 300 GWh elektrické energie více. Takže při vyšší výrobě a tedy vyšších nákladech jsme utržili výrazně méně. "

SU: Je tedy předpoklad, že se podaří firmě i nadále zůstat v černých číslech?

Klapka: "Snažíme se, jinak by to samozřejmě nemělo smysl. Také nejde jen o zisk samotné společnosti, v sázce je mnohem víc. Máme odpovědnost vůči svým zaměstnancům i regionu. Je na nás ekonomicky navázaná řada firem, pro které jsme často největším obchodním partnerem. A to nemluvím o věcech jako je nutnost zajištění zhruba 4 miliard korun na nezbytné sanace území zasažených těžbou hnědého uhlí. Takže to nemůžeme prostě jen tak zabalit s tím, že je krize, v oboru se nedaří, tak jdeme od toho. Cílem tedy rozhodně jsou černá čísla."

SU: Souvisí s tím nějak i nové začlenění firemní sekce MTZ do vámi řízeného ekonomického úseku?

Klapka: "Zásobování v minulosti do ekonomického úseku patřilo. Vzhledem k tomu, že spotřeba materiálu a náhradních dílů zajišťovaných tímto útvarem je jednou z největších nákladových položek, která významně ovlivňuje ekonomiku společnosti, tak jeho vrácení do struktury ekonomického úseku má smysl."

SU: Když jsme zmínili jednu ze součástí ekonomického úseku, v čem vlastně spočívá agenda nově zřízené funkce člena představenstva pověřeného jeho řízením?

Klapka: "Bilancovat výnosy a náklady celé společnosti tak aby bylo dosaženo plánovaného zisku. Výnosy společnosti jsou ročně v částce kolem deseti miliard korun a náklady ve výši téměř devět miliard, takže je skutečně co vyvažovat. Dále pak řídit ekonomický úsek, do kterého patří několik sekcí. Jsou to plánování, účetnictví a daně, finance a od 1. května i zmíněné MTZ. Činnosti těchto sekcí vlastně tvoří ekonomické řízení společnosti. Sekce Plán zpracovává pro celou společnost plány všech důležitých ekonomických veličin, které pak následně rozepisuje na jednotlivé divize a sekce. Sekce Účetnictví musí zajistit výkaznictví a daně ve smyslu toho co vyžaduje stát, ale také, a to je úloha neméně důležitá, organizovat manažerské účetnictví. Tedy dávat vedoucím pracovníkům dostatek informací, na jejichž základě mohou svěřené úseky řídit. Sekce Finance má za úkol bilancovat finanční potřeby a zdroje společnosti, přičemž volné zdroje co nejoptimálněji zhodnocovat. Dále pak zajišťuje vystavování vydaných faktur a veškerý platební styk a provozuje podnikovou spořitelnu. Sekce Zásobování pak nakupuje podle potřeb jednotlivých útvarů materiál, náhradní díly a provozní hmoty. Podotýkám, že všechny ekonomické útvary poskytují tuto činnost i pro dceřiné společnosti Sokolovské uhelné."

SU: Na jak dlouho se vlastně připravují ekonomické plány firmy?

Klapka: "Krátkodobé plány mají horizont jednoho roku, střednědobé do 5 let a dlouhodobé, resp. výhledové mapují období deset let dopředu. Samozřejmě přesnost s počtem let klesá, protože není jasné, jak se bude vyvíjet legislativa nebo trh. Ale my potřebujeme i nyní vědět, zda při současných znalostech a podmínkách by bylo i za těch deset let hospodaření firmy efektivní nebo ne."

SU: Jak se stát chová vůči firmám?

Klapka: "Podnikatelé jsou solí této země - zaměstnávají lidi a ze svého zisku platí daně. Právě proto by je stát měl podporovat, a ačkoliv politici neustále tuto podporu deklarují, tak ve skutečnosti je podnikatelské prostředí čím dál tím složitější. Komplikuje se daňová agenda - stát neefektivní hospodaření se státním rozpočtem sanuje opakovaným zvyšováním daní: zavedl darovací daň na emisní povolenky, zvýšil sazby DPH, mluví se o zvýšení daně z příjmů pro firmy a o zvýšení daně z nemovitosti, připravuje se zavedení uhlíkové daně. Pro energetické firmy budou velkým problémem nákupy emisních povolenek - dopad do nákladů pro naši společnost představuje v blízké budoucnosti při současných cenách emisních povolenek na trhu přibližně miliardu Kč."

SU: Nicméně můžete na základě současných znalostí říci, jaký je tedy výhled Sokolovské uhelné na nadcházející roky?

Klapka: "Nejsme příliš optimističtí. Hospodářská krize je už vleklá, nedochází k růstu ekonomiky, nebo velmi malému. To má mimochodem dopad například do cen elektřiny, které jsou naším hlavním produktem. V oblasti prodeje uhlí máme, v důsledku již zmíněného skluzu zeminy na lomu Jiří, do budoucna omezený objem uhlí na prodej. Samostatnou kapitolou je finanční krize v EU, kdy se sice do evropské ekonomiky podařilo nalít spoustu peněz, ale často je zároveň nevhodně alokovat. A náš stát se rozhodl zrovna v této době sanovat rozpočet - takže šetří a ještě zvyšuje daně. Z ekonomického pohledu to v době krize není zrovna šťastná kombinace. Takže říkáme, že dobré roky jsou již za námi a ve výhledu na nejbližší dobu převažuje mírný pesimismus. Budeme sice v zisku, ale musíme neustále hlídat náklady na všech úrovních a hledat rezervy na případnou horší situaci. Věřím, že to zvládneme."