Pořádný kus tvrdé práce čeká zaměstnance Sokolovské uhelné, kteří připravují opuštění dobývacího prostoru bývalého lomu Medard. Ze dna uzavřeného lomu musí zmizet stovky tun železa i stavebních konstrukcí.

„Do poloviny roku 2011, kdy má být likvidace definitivně ukončena, půjde opravdu o velký objem materiálu, který je nutné odvézt," potvrzuje František Kastl, ředitel divize Družba Sokolovské uhelné. A u některých částí, jako je třeba demontáž portálového jeřábu na bývalém montážním místě Medard - Josef navíc i o technicky složité řešení.

„Nejde ani tak o to, jak takovou konstrukci rozebrat, ale především jak ji z té výšky sejmout," říká Kastl. Nezmizí ale zdaleka jen jeřáb. Už za několik týdnů se stane minulostí celé montážní místo. Zmizí tak velká hala, ve které probíhaly generální opravy velkostrojů, stejně jako díla vulkanizérů, sklad ochranných prostředků, sklad náhradních dílů i další příslušenství. Budoucnost? Na stejném místě vznikne pláž určená návštěvníkům budoucího jezera. 

„V současné době se pak v lomu likvidují betonové patky a manesmany po bývalé dopravně M2, M11 a trolejářích," popisuje práce ředitel divize. Ani zde přitom nejde o nic snadného. Betonová patka, do které jsou zapuštěny ocelové manesmany, které v lomu nahrazovaly trolejové sloupy, má totiž objem dvou metrů krychlových. A oddělit beton od železa je poměrně tvrdá práce. Stejně jako montážní místo, ale i všech skoro tři sta patek, musí do konce letošního roku nadobro zmizet. 

Podobný osud čeká i čerpací stanice, které budou odstaveny z provozu letos v červenci, v souvislosti se zahájením zaplavování lomu. Po dokončení tvarování břehových linií na severu a severovýchodě odstartuje v roce 2010 poslední rozsáhlá demoliční akce. Tu bude tvořit demontáž zakladače, rozebrání zbývajících přibližně třinácti kilometrů kolejí, trolejí a patek, včetně likvidace Antonínských mostů. Z nich ale jeden zůstane a stane se součástí budovaného obchvatu Sokolova. 

Likvidační práce v prostoru bývalé divize Západ probíhají už od roku 2000 a jde vůbec o největší akci svého druhu, jakou sokolovský revír kdy zažil. Do dnešních dnů ze dna lomu zmizela, s výjimkou několika metrů, kompletní trať o rozchodu 900 mm, a také všechny dobývací stroje. Zatímco rýpadlo KU 300 přešlo na divizi Jiří, kde dodnes slouží těžbě, stroje K1000, K300 a různá menší rýpadla skončila postupně ve šrotu. Likvidaci, která skončí v roce 2011 z větší části Sokolovská uhelná zajišťuje vlastními silami, částečně se pak na ní budou podílet dodavatelské firmy, které zároveň provádí likvidaci šrotu.