Výroba a obchod
Jako spíše průměrnou hodnotí zemědělci z provozů Sokolovské uhelné letošní sklizeň obilovin. Těch se podařilo do poloviny srpna sklidit přibližně dvě třetiny z celkových 370 hektarů
Investice prováděná z části za plného provozu souvisí se změnou pozice uhelné sloje v lomu Jiří. Délka hlavních pásů už je téměř kilometr a koncové poháněcí stanice by je již nezvládly.
Další, v pořadí už třetí, kolesové rýpadlo typu KU 300/S z lomu Jiří ve Vintířově projde generální opravou. V jejím rámci se technologie sloužící k dobývání hnědého dočká hned několika zásadních změn.
Ruční obsluha se stane minulostí. Nová technologie s sebou přinese i vyšší bezpečnost. Spuštění nového řídícího systému je plánováno na rok 2010.
Díky technologii se ve Vřesové ročně získají tisíce tun kyseliny sírové. Agresivní prostředí uvnitř výrobní jednotky si ale vyžádalo výměnu jednoho z klíčových komponentů.
Práce jsou z časového hlediska velmi náročné. Na kompletní kontrolu jednoho velkostroje mají pracovníci firmy pouhých třicet dnů, aby neovlivnili těžbu v lomech.
Důlní elektrická lokomotiva 27E2 vyjede počátkem listopadu z nových dílen v Novém Sedle. Ty vznikly letos v červnu a opravu spojenou s modernizací by zde mělo absolvovat 20 lokomotiv.
Společnost Sokolovská uhelná a sedm dceřiných společností ze skupiny byly společně registrováni jako plátci DPH. V této souvislosti budou všichni členové skupiny používat od prvního ledna stejné DIČ.
Zásadní proměny má za sebou Sokolovská uhelná. Z firmy, která se ještě v závěru minulého století zaměřovala prioritně na těžbu hnědého uhlí, se stala největším nezávislým výrobcem elektrické energie v zemi.
Na ekonomice se nejvíce odrazilo rozhodnutí firmy vybudovat v 90. letech vlastní elektrárnu. Díky tomu dnes dokáže výrazně lépe zhodnotit vytěžené uhlí.
Paroplynová elektrárna ve Vřesové umí v případě potřeby odpojení od rozvodné soustavy okamžitě snížit skokově výkon o 200 MW. Díky tomu dokáže od ledna v případě potřeby stabilizovat rozvodnou síť.
Letošní rok bude přelomovým v historii Sokolovské uhelné. Takové bylo hlavní téma pravidelných lednových setkání vedení společnosti se zástupci odborů v divizích firmy. První z nich proběhlo ve Vintířově.
Mezi profese širší veřejnosti téměř neznámé a přitom zcela zásadní pro chod některých částí Sokolovské uhelné patří také přestavbáři a vulkanizéři. Jejich práce se točí především kolem pasových dopravníků.
Otvírku i počátky největšího lomu společnosti Sokolovská uhelná před 60 lety provázela celá řada těžkostí. Při příležitosti letošního jubilea přinášíme svědectví těch, kteří u zahájení činnosti velkolomu stáli.
Lomová koncepce po válce nahradila málo efektivní systém hlubinného dobývání, který by nestačil zásobovat průmysl. Moderní způsoby těžby s sebou ale přinesl i řadu problémů.
Chladné počasí během letošní zimy výrazně snížilo úmrtnost telat. Těch se na statku rekultivací Sokolovské uhelné ve Starém Sedle narodilo přes dvě stovky.
Trhací práce se na Sokolovsku začaly poprvé používat v polovině šedesátých let, kdy se zde prováděly trhací práce v uhelné sloji.
Třídění se zastavilo po více než padesáti letech existence technologie v citickém areálu. Důvodem tohoto kroku je dlouhodobý pokles poptávky po tříděném uhlí na českém trhu.
Na základech malé firmy ze Svatavy vznikla dynamická stavební společnost. Dnes dokáže nabídnout realizaci nejen klasických pozemních staveb, ale také řadu specializovaných činností.
Hospodářské výsledky Sokolovské uhelné za rok 2008 byly jedny z nejlepších v historii firmy. Potvrdil to výrok auditora. Na jejich tvorbě měla největší podíl výroba elektrické energie.
