Pavel Makoň obdržel cenu za svůj přínos k rozvoji fotbalu. Od klukovského hraní na louce nad  Ovčárnou až k druhé lize a vybudování krajského fotbalového centra
 
 
Mako2
 
Čerstvý držitel ceny Václav Jíra, předseda představenstva FK Baník Sokolov Pavel Makoň
 
 
 
 
Prestižní cenu Václava Jíry udělovanou Fotbalovou asociací České republiky získal za rok 2016 Pavel Makoň ze Sokolova. Dvaašedesátiletý šéf klubu FK Banik Sokolov ji obdržel za svůj celoživotní přínos rozvoji tohoto sportu. 
 
Jak sokolovský rodák vzpomíná, jeho fotbalové začátky se odehrávaly na lukách nad městskou částí Sokolova, Ovčárna. "Tehdy tam ještě nestálo žádné sídliště, autoservis, obchod, prostě nic. A nám stačil jakýkoliv kus trávy, a něco z čeho se daly udělat branky."  Později sice začal hrát aktivně v žákovském týmu tamního Baníku, ale fotbalu zanechal kvůli následnému studiu. A jak to už v podobných případech bývá, vrátil se k němu až díky vlastním dětem v roce 1986.
 
Sokolovský klub se v té době potýkal s vážným nedostatkem trenérů mládeže a tak se bývalý amatérský hráč Makoň nechal přemluvit aby nastoupil do pozice asistenta. "Přišlo mi to lepší, než sedět na tribuně a čekat, až budou mít děcka po tréninku," říká dnes prezident Baníku s tím, že i když ho následná sportovní kariéra vynesla po dvaceti letech do křesla šéfa druholigového klubu, kdyby tehdy věděl, co ho čeká, určitě by přemýšlel, zda do všeho jít znovu. 
 
"Nejen že chyběli trenéři. Ale nebylo ani potřebné zázemí a navíc po roce 1989 začali mladí a nadějní hráči hromadně odcházet do Německa, kde si mohli vydělat víc, než v klubech tady u nás,"  vzpomíná na těžké začátky Makoň. Ten mezi tím prošel vedením fotbalového klubu Olympie Březová, kde v roce 2001 si vyzkoušel  na vlastní kůži, jak složité je v takových podmínkách hrát. "Na placené hráče prostě nebyly peníze. V týmu jsme měli kluky, kteří dopoledně šli do práce a odpoledne na trénink. A když jsme připravovali zápas, připravovali jsme ho podle toho, aby ti co šli do práce stihli po zápase směnu."
 
Díky angažmá na Březové, která se úspěšně účastnila regionálních soutěží, v roce 2003 Makoně požádal sokolovský Baník, aby se pokusil stabilizovat i tento klub. Ten hrál krajský přebor a trpěl problémy s nedostatkem hráčů snad ještě víc než nedaleká Březová. Prvním úkolem tak bylo přesvědčit talentované hráče, aby dali přednost domácímu týmu před odchodem do blízkých bavorských klubů. 
 
A nemožné se stalo skutečností. Makoňovi se podařilo dohodnout se Sokolovskou uhelnou, aby investovala do podpory klubu výraznější prostředky. Díky nim si tak mohl Baník poprvé dovolit nabídnout svým hráčům alespoň symbolické odměny. A výsledky se brzy dostavily. Už v sezóně 2004 - 2005 vyhrál krajský přebor a postoupil po dlouhé době do divizní soutěže. 
 
"To už nebylo jako s klukama na louce. Znamenalo to začít budovat nejen propracovaný systém přípravy samotného týmu, ale také mládeže," vzpomíná Makoň na přerod sokolovského klubu na centrum fotbalu v Karlovarském kraji. Tehdy vedení klubu vsadilo na ročníkový systém výchovy mladých hráčů, namísto dosavadních smíšených družstev. Výsledky se záhy dostavily a  vedle baníkovského A týmu začaly v republikových žebříčcích stoupat vzhůru i mládežnické týmy. A spolu s tím rostl i zájem veřejnosti. Vůbec poprvé si tak po letech klub mohl začít vybírat ze zástupu dětí, které chtěli obléci jeho dres. A to se umocnilo před 11 lety, kdy se klubu podařilo zakoupit licenci pro druhou nejvyšší soutěž v zemi, kde působí dodnes. 
 
"Tohle už byl podstatně větší skok než u divize. Liga je mnohem náročnější z hlediska řádu, času i financí. Na začátku to znamenalo vyhovět technickým požadavkům. Takže hráčské zázemí, sociální zázemí, rekonstrukce hlavní tribuny… a pak těm tréninkovým Umělá tráva aby bylo kde hrát v zimě, ale taky zajistit podmínky pro regeneraci hráčů, zvýšily se nároky na úroveň trenérů… zkrátka bylo toho opravdu hodně."
 
Přesto se podařilo. Především díky podpoře Sokolovské uhelné a města Sokolov klub splnil veškeré podmínky a stabilně se drží v horní polovině ligové tabulky. V jeho řadách pak vyrostla řada kvalitních hráčů, jako je Petr Jiráček, která zde působil od mládeže,, nebo Vladimír Darida a tým tak jednoznačně potvrdil, že i regionální klub může být velmi úspěšnou líhní talentů. A to i díky tomu, že se ze Sokolova podařilo vybudovat krajské centrum fotbalu mládeže. 
 
A nejen to. Klub se za posledních 11 let postaral milovníkům fotbalu o nejeden nezapomenutelný zážitek. Jedním z nich bylo pohárové utkání s pražskou Spartou, kterou v její nejsilnější sestavě Baník vyřadil. Nebo hornické derby v loňské podzimní části s Baníkem Ostrava. "Když si vzpomenu na ty začátky, přemýšlel bych, jestli do toho jít. A když si vzpomenu na tyhle zážitky, je mi jasné že bych řekl znovu ano," říká čerstvý držitel ceny Václav Jíra, předseda představenstva FK Baník Sokolov Pavel Makoň. 
 
 
Mako a dorost
V minulosti se Pavel Makoň věnoval i trénování sokolovských mládežnických hráčů.